Jak můžete pomoci?
 

Modlíme se za uzdravení Michalky na přímluvu prvního českého salesiána Ignáce Stuchlého.Budeme rádi,když se přidáte k modlitbám s námi.

 

Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Mt 7,7

 

Modlitba na přímluvu I.Stuchlého za Michalku:

 

Všemohoucí věčný Bože,
plný milosrdenství ke svým dětem, tys vedl svého věrného služebníka Ignáce, aby už zde na zemi svou láskou a pokorou, modlitbou a horlivostí pomáhal zejména mládeži znovu najít cestu ke Kristově církvi.
Dej, ať je mu přiznána pocta a sláva oltáře. Nám pak dopřej, abychom ho dokázali napodobovat v modlitbě a činnosti, a tak mohli přispět k mravní a duchovní obrodě lidí kolem nás.
Na přímluvu svého služebníka Ignáce vyslyš prosbu, se kterou se k tobě obracíme, a daruj nám ze své lásky, aby se Michalka uzdravila.
Otče náš ...
Zdrávas Maria ...
Sláva Otci ...
Maria, Pomocnice křesťanů, oroduj za nás.

 

O životě I.Stuchlého

Služebník Boží P. Ignác Stuchlý, SDB
(14. prosince 1869 - 17. ledna 1953)

Ignác Stuchlý se narodil ve slezské Boleslavi 14. prosince 1869. V září 1891 začal v Olomouci u dominikánů studia teologie, která však musel přerušit. Roku 1894 přijíždí k salesiánům do Turína, v srpnu 1895 vstupuje do noviciátu a pokračuje ve studiích. Kněžské svěcení přijímá v listopadu 1901.

V říjnu 1910 opouští své italské působiště v salesiánském konviktu v Gorizii a přijíždí do slovinské Lublaně s úkolem dostavět zde kostel a pečovat o salesiánský ústav. Tuto práci mu značně zkomplikovala první světová válka. Po jejím skončení je P. Stuchlý poslán za prefekta do Veržeje, ale po dvou letech se vrací do Lublaně dostavět kostel. To se mu podařilo až v roce 1924.

O rok později byl poslán do italské Perosy, kde žilo v salesiánské komunitě i několik Čechů a kam byli na salesiánskou formaci posíláni chlapci z Československa. V té době začíná v Československu zájem o příchod salesiánů. Po rozmanitých peripetiích kupují salesiáni ve Fryštáku klášter od sester Neposkvrněného Početí.

Časně zrána 28. září 1927 sem v čele s P. Stuchlým dorazilo z Perosy 17 chlapců a 3 salesiáni. Dílo se brzy rozrostlo a P. Stuchlý, který si mezitím pro svou bílou hlavu vysloužil od místních obyvatel přezdívku Staříček, se zasadil o vybudování dalších salesiánských ústavů v Československu (Ostrava, Praha, Brno, Pardubice...). 15. září 1935 byl jmenován inspektorem nově zřízené samostatné české Salesiánské provincie.

V průběhu druhé světové války bylo několik salesiánských ústavů zabráno nacisty. V polovině srpna 1943 musel být vyklizen také fryštácký dům a sloužil nacistům jako domov pro vybombardovanou mládež z Hamburku a posléze jako základna maďarských vojáků. Po válce se Fryšták opět stal sídlem salesiánského aspirantátu.

V roce 1949 se prudce zhoršilo už tak podlomené zdraví P. Stuchlého a 5. března 1950 dostal ve Fryštáku záchvat mozkové mrtvice. Od té doby byl upoután na lůžko. V noci ze 13. na 14. dubna před půlnocí byli salesiáni vzbuzeni policií a milicí, která obsadila dům, a posléze deportováni na různá místa. P. Ignác Stuchlý byl posléze umístěn do domova důchodců v Lukově poblíž Fryštáku. Jako řadový chovanec nesměl ani opouštět dům.
V lednu 1953 byl P. Stuchlý stižen dalším záchvat mrtvice. Zemřel v sobotu 17. ledna ve 22.25 hodin ve věku 83 let a byl pohřben na fryštáckém hřbitově.

Diecézní proces blahořečení Ignáce Stuchlého byl zahájen 5. března 1993 a ukončen 20. ledna 2001. Dekret potvrzující správnost procesu přišel z Kongregace pro blahořečení a svatořečení 29. listopadu 2002 a proces je nyní ve své druhé fázi, v Římě.